Libreto: Jiří Suchý, Ivan Vyskočil
Režie: Antonín Moskalyk
Výprava: Karel Mareš, Jiří Suchý
Kostýmy: Mirka Kovářová
Hudba: Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jaroslav Jakoubek, Jaromír Vomáčka, Vladimír Vodička, Zdeněk M. Procházka
Choreografie: Ladislav Fialka
Premiéra: 9. 12. 1958
Repríz: ?
Hrají: Ljuba Hermannová
Ivan Vyskočil
Jiří Suchý
Jaromír Vomáčka
aj.
Děj: Prakticky stejná zápletka jako u pozdějšího filmu, nicméně v daleko skromnější výpravě. Ke stejnému pojetí se Jiří Suchý vrátil na přelomu 70. a 80. let, kdy znovu uvedl tuto hru na prknech Semaforu. Zápletka byla ve všech třech případech stejná, zbraně ve vojenské posádce se zázrakem přemění na hudební nástroje k radosti většiny zúčastněných a nelibosti oficírů.
Písničky: Ples nadutců v černošské čtvrti
Nemá náš rytmus
Nebuďte mne
Láska, to jsou jenom písmena
Foršus
Pověrčivý uzenář
Bojím se metaře
Potkala jsem ho, pršelo
Zdálo se jí o myslivce (Píseň zpěváka)
Něco se jí zdálo (Tanečnice)
Písnička z pouti
Kdyby tisíc klarinetů
Ranní blues
Z programu hry: Zkrátka je to leporelo, stejně jako dětská rozkládací knížka s mnoha obrázky, kterou nazýváme tímtéž jménem, anebo Don Juanova sbírka podobizen milenek, kterou mu jeho sluha Leporello slepil systémem tahací harmonika. Rozloží se dnes před vámi 36 obrázků, prohlédněte si je a moc je neušmudlejte. Musí vydržet ještě pro jiné.
Zajímavosti: Na deskách tehdy vyšly skladby: Nebuďte mne, Láska, to jsou jenom písmena, Potkala jsem ho, pršelo, Pověrčivý uzenář, Písnička z pouti a Ranní blues
Nahrávky několika písniček a scének přímo ze hry naleznete na CD „Kdyby 2000 klarinetů“ LT0067 – 2311.
Z recenzí: „… Jiří Suchý je jistě obratný textař – i když (a zase ta nešťastná zadní vrátka) v poslední době už nějak tyje z podstaty a lépe se mu daří nezávazné dadaistické hříčky…“
@.jpg)