WERICH, JAN

* 6. 2. 1905

† 31. 10. 1980



Pokud můžeme vyjmout z historie jednu postavu, bez níž by Semafor nikdy nevznikl, pak je to právě Jan Werich. Jeho spolupráce s Jiřím Voskovcem byla hlavním inspiračním zdrojem toho, aby se Jiří Suchý a Jiří Šlitr věnovali divadlu.

Spolupráce se Semaforem: V Semaforu Jan Werich nikdy přímo nehrál, i když měl vystupovat ve Smutku bláznivých panen, z čehož sešlo vinou jeho v té době už velmi špatného zdravotního stavu. Dvakrát vystoupil s Jiřím Suchým v Lucerně, prvně při sjezdu spřízněných duší v roce 1966 (spolu s M. Horníčkem a J. Šlitrem), podruhé k výročí uvedení Vest Pocket Revue v roce 1977. To už bylo jeho poslední veřejné vystoupení. Obě akce byly naštěstí (alespoň zvukově) zaznamenány. Vedle toho se objevil ve filmu Magnetické vlny léčí, spolu s Evou Pilarovou a Jiřím Šlitrem při westernové skladbě Co ve městě se povídá. Se Suchým ještě v roce 1978 připravili Silvestrovský skeč pro rozhlasové vysílání, které ovšem nebylo odvysíláno s odůvodněním, že Werichův projev zní už příliš skličujícím dojmem pro silvestrovské veselí. Záznam se naštěstí dochoval a vyšel na CD Jan Werich vesele i vážně.

A samozřejmě Suchý natočil za svou kariéru už dlouhou řadu textů Jana Wericha a Jiřího Voskovce, dokonce celé jedno album (Suchý zpívá Ježka).