NA SKOK MEZI VALKÝRY (I.Kott)

Pro časopis Jonáš klubu, napsal Ivan Kott, 14. října 2014

První premiéra nové sezóny v divadle Semafor představila 29. září definitivní verzi hry Jiřího Suchého nazvané PRSTEN PANA NIBELUNGA. Ústředním tématem je fenomén procházející historií lidstva zřejmě od jejího počátku – touha po moci. Zde je vyprovokována obřím prstenem zděděným po prapředcích, o jehož zázračných schopnostech je majitel Karl Nibelung informován přímo ze sídla germánských bohů, z Valhally, a to prostřednictvím neopatrné valkýry Gudrun, vyslané dcerou boha Ódina Brunhildou. Gudrun má za pomoci svého šarmu získat zpět prsten před mnoha lety bohům ukradený, což se ovšem vůbec nezamlouvá paní Nibelungové. Oslněna vidinou vlády nad světem zpracuje svého uťápnutého manžela a ten se prosadí do čela malé radikální strany, jejímž prostřednictvím chce dosáhnout vytčeného cíle. Díky svému snažení se dostane až do Valhally, k bohu Ódinovi, a na jeho radu udělá to, co řada jeho předchůdců – zbaví se osoby, která mu k vzestupu pomohla. Ovšem ten zcela originelní konec paní Christl Nibelung zde nebudu prozrazovat, nechte se jím v závěru hry překvapit.
Do hry Jiří Suchý zkomponoval řadu nových písní, z nichž jednu Karl Nibelung prezentuje jako svůj volební program, velmi se podobající těm současným:


Jde o to kecat a žvanit
Falešnej mariáš hrát
Tlachat a zapírat
Klamat a předstírat
Slíbit co nemůžu dát
A hlavně zájmy své chránit
S úsměvem do očí lhát
Klepat se strachy
Jen o vlastní prachy
Za zády druhejm se smát

Hudební lahůdkou je manželská hádka uskutečněná prostřednictvím scatového zpívání, což je záležitost poměrně unikátní. Své vstupy se zpěvem a recitativy tu má také postava rapsóda, který chvílemi děj komentuje zvenčí, chvílemi se do něj aktivně zapojuje. Pro valkýry tu jsou zkomponovány krásné sbory, jeden dokonce s využitím krátkých citací známých operních a operetních melodií. Sbor závěrečný, zpívaný všemi účinkujícími, silně připomíná budovatelské písně z konce 40. let minulého století:

V oku žár a radost v líci
Pevným krokem jdeme vpřed
Umcarara rici pici
Naší Vlastí bude Svět

Nebojme se pravdu říci
Nepříteli do očí
Umcarara rici pici
Naše síla útočí

Šmejdi zrádci odpadlíci
Náš lid s vámi zatočí
Umcarara rici pici
Naše síla útočí

Kus ovšem touto hrozbou nekončí, útočný hrot mu otupí závěrečná sloka, v níž Jitka Molavcová podává důkaz, že i závažné problémy se na scéně Semaforu řeší s humorem a nečekanou závěrečnou pointou pramenící z nepřeberných zásob fantazie Jiřího Suchého.
Pokud jde o obsazení, je celkem zřejmé, že manželskou dvojici Nibelungových nemůže hrát nikdo jiný než Jiří Suchý a Jitka Molavcová. V roli rapsóda uvádějícího publikum do děje se střídají Vlastimil Harapes a Michal Malátný, hrozivého boha Ódina skvěle ztvárnil Jiří Štědroň a jeho dceru Brunhildu Olinka Patková. Nešťastnou valkýru Gudrun hraje Karolina Gudasová a v roli jejích družek se objevují tři hudebnice známé ze hry Kdyby tisíc klarinetů a několik mladých členek souboru, mezi nimiž ta nejmladší jménem Lea je dokonce frekventantkou mateřské školky.

Ivan Kott