DVD - NEJVĚTŠÍ HITY 2 (I.Kott)

6. 4. 2008
Když v roce 2005 vydal Supraphon DVD nazvané Suchý & Šlitr – Největší hity, udělal tím všem příznivcům divadla velkou radost, proto jsem o tomto albu se čtyřiceti obrazovými záznamy referoval ve zpravodaji Jonáš č. 2. ročníku 2005-06. V druhé polovině loňského roku vydavatelství na tento svůj počin navázalo a vydalo NEJVĚTŠÍ HITY 2, což je album s třiapadesáti tituly, jinými slovy více než tři a půl hodiny krásné podívané. Vůbec mi nevadí, že jsem si ji mohl dopřát až teď, nějaký čas po vydání, protože z důvodů rekonvalescence teď nikam nespěchám, sedím ukázněně doma a mám čas si pohyblivé obrázky náležitě vychutnat. Přečtěte si pár informací o tomto vzácném unikátu a pak si to potěšení na obrazovce dopřejte také.
Obsah alba č. 2 pochopitelně opět vychází především z televizních záznamů, kterých na štěstí zůstalo dost zachováno, i když ne vždy v nejlepší kvalitě. Ovšem hned titul úvodní je výjimkou, protože zachycuje Jiřího Suchého zpívajícího píseň Mr. Rock a Mr. Roll v kdysi tak populární kavárně Vltava, a je to fragment z filmu režisérů Činčery a Krejčíka Tanec kolem tance. Vše ostatní bylo natočeno Československou televizí, z čehož asi nejnáročnějším projektem byla Dobře placená procházka, z níž tu jsou čtyři ukázky. Televizí byl natočen také pořad Zuzana je zase doma, z něhož tu zazní dvě písničky, stejně jako Člověk z půdy, který tu reprezentuje úvodní píseň o představení, které k smíchu je i není, a pak Dítě školou povinné. On tu vlastně je i největší hit z této první semaforské hry – Včera neděle byla, ale ten nezpívá ani Pavlína Filipovská, ani žádná ze sester Poslušných, ale Zuzana Stivínová v roce 1963 pro stejnojmenný televizní pořad. Stejně jako byla vydávána elpíčka Album Supraphonu pro rok ten a ten obsahující směs nejúspěšnějších písniček onoho roku, byla taková alba také točena televizí, a z těch, která pocházejí z let 1963 – 1967, tu je několik písniček. Objevuje se tu také jedna ukázka režisérské práce dvojice Roháč – Svitáček, a to krásná píseň Jiřího Šlitra a Pavla Kopty Dnes naposled v nenapodobitelném podání Hany Hegerové. Ján Roháč byl v roce 1965 také režisérem semaforského televizního Recitálu, z něhož tu jsou čtyři tituly, mezi nimi i nádherné Blues touhy po světle (zde jen Blues o světle). V roce 1965 byl také natočen pořad "Benefice Semafor Suchý Šlitr", který ovšem neobsahuje jen věci z divadelní Benefice, a jeho originál se zřejmě v televizi nezachoval, protože zde je použit záznam VHS z archivu Jiřího Suchého. Je zde zachycen i přednes písně Vyletěl jsem ze dveří, v níž Jiří Suchý zpívá, o tom, jak byl vyhozen jakýmsi panem Zelenkou. Že by tušil, že pán téhož jména jednou stane v čele média, kam bude mít zapovězený přístup? Pro Silvestra 1967 byl natočen pořad Na dejchánku v Semaforu, kde Jiří Suchý vystupuje ve skotském kiltu, o němž se tu krásně rozhovoří. V roce 1968 vznikl pořad Jak se máte, co děláte?, z něhož tu je Pudivín ve výborném podání Nadi Urbánkové, ale také Šlitrových Sedm dárků a Teplé prádlo. Známý Štriptejz byl natočen v roce 1969, ale je tu bohužel jen v krátkém fragmentu. Z Večírků nejen pro zvané točených v letech 1990 a 1991 pochází závěrečných pět titulů, z nichž určitě nejméně známá je píseň Letecká, v níž Jiří Suchý na melodii Ferdinanda Havlíka oslavuje hrdiny letecké bitvy o Anglii. Jak známo, za závěrečným titulem mohou ještě následovat bonusy, a ty jsou tady čtyři. Je tu poslední záznam hlasu Jiřího Šlitra z roku 1969 v písni Líbej mě víc, ovšem bez filmového obrazu, hudbu doprovázejí fotografie. Jak mi ale jistě pamětníci potvrdí, pro Silvestra 1969 byl také natočen semaforský program, který byl navzdory tragickému Šlitrovu odchodu odvysílán, ale z něj tu žádná ukázka není. Je možné, že byl později smazán, stejně jako řada jiných pořadů. Co se ale zachovalo je kousek vánočního pořadu z cyklu Plakala panna plakala natočeného v roce 1970, z nějž tu zazní nejprve Stříbrná tramvaj v podání nováčka souboru Jitky Molavcové, která se doprovází na kytaru. Společně s ostatními pak zpívá Purpuru, kde sóla obstarají Jiří Suchý a Monika Hálová, a závěrečné Jehličí, kde slova o příjezdu hasičů ve spojení s melodií a rytmem mohla leckomu připomínat nedávný příjezd hasičů kremelských.
Je samozřejmé, že vedle hlavní semaforské dvojice tu účinkují další členové a blízcí spolupracovníci divadla, a vedle nich občas také tanečnice a tanečníci z různých baletních souborů. Ve dvou případech se tu však objevují i pánové, jejichž přítomnost poněkud překvapí. Je to jednak Jiří Lír, který účinkuje v poněkud divokém zpracování písně Ticho a klid, kde ovšem za něj zpívá Karel Štědrý. Druhým hercem "od konkurence" je Lubomír Lipský, který do pořadu Herci a písničky nazpíval hit, který je znám především v podání Jiřího Jelínka – Bolí mě hlava. A jako milý bonus ke zpěvu je několikrát se na obrazovce mihnoucí tančící pár, který tvoří Irena Kačírková a Josef Bek.
Maximální dík patří paní Nadě Dvorské a Jiřímu Suchému, kteří prováděli výběr materiálu, což musela být práce neobyčejně náročná. Doufejme, že se ještě nějaké utajené poklady podaří časem najít a veřejnosti nabídnout. Bylo by možná záslužné sáhnout i po zajímavostech, které jsou roztroušeny po různých videokazetách, což je bohužel médium, které už začíná být pasé.

Ivan Kott