KOSTLIVEC NA STŘELNICI ANEB KAM S NÍM (2012,ND)

Pro Nový domov PhDr. Josef Krám, ČR, 22. 3. 2012

František Tauchman, starosta Studence, jehož místní částí je Šlitrovo rodiště Zalesní Lhota na Semilsku, mně přeposlal v březnu před třemi lety email: ,Vážení, hledáme umístění pro pamětní desku Jiřího Šlitra. Díky grantu, který udělila městská část Praha 2, vznikla pamětní deska, kterou měl příjemce grantu umístit na domě v soukromém vlastnictví na území Prahy 2 v místě, kde Jiří Šlitr bydlel. Mezi příjemcem grantu a vlastníkem domu však nedošlo k dohodě o umístění desky... Máte-li prosím nějaký námět na umístění desky (nemusí to být rodný dům, může to být například škola, kterou Jiří Šlitr navštěvoval), dejte nám prosím vědět. S pozdravem Martin Bradáček, vedoucí odboru kultury a informací UMC Praha...'
Je milé, že ausgerechnet na mě se studenecký pan starosta obrátil. Mail jsem předal rychnovskému starostovi, jeho třem náměstkům, vedoucímu odboru kultury a řediteli Gymnázia F. M. Pelcla a starostovi obce Skuhrov nad Bělou, v níž našli Šlitrovi útočiště po mnichovském diktátu.

K Novákově desce Jiřího Šlitra, kterou jsem objevil v podkroví tělocvičný gymnázia na bývalé střelnici, uvedl 16. 2. 2009 Jan Tydlitát z rychnovské s. r. o. Kultura: „Deska byla v roce 2006 převezena do Rychnova, přijel i její autor pražský akademický sochař Václav Novák. S ním jsme řešili, co by se s ní mohlo udělat, protože tato deska - podle jeho vyjádření - nesmí přijít ven a musí být v interiéru. Proto se rozhodlo, že by bylo ideální, kdyby se za účasti místostarosty dr. Richtera umístila nad tělocvičnu rychnovského gymnázia do veřejnosti přístupné a se samostatným vchodem Koncertní síně Jiřího Šlitra. Na ni je už projekt architekta Šugla, bývalého žáka tohoto gymnázia, jenomže dotace - z Unie, nebo z kraje, nevím - je v nedohlednu, tak se koncertní síň dělat nebude. Proto se řešilo, co dál - deska se stala opět kostlivcem, tentokrát v Rychnově. Vymyslelo se místo v prvním podlaží gymnázia, kde už je deska Františka Martina Pelcla, rychnovského rodáka a prvního profesora českého jazyka a literatury na pražské univerzitě. Jenomže vyvstala otázka, jestli by to bylo šťastné, když v gymnáziu Jiří Šlitr už jednu desku a galerii jeho karikatur profesorského sboru má. Navíc v budově, která slouží studentům a maximálně rodičům, kteří přicházejí na rodičovské sdružení. Není to budova veřejná, kam lidé přicházejí. Znovu se otevřela otázka umístění této desky do interiéru zrekonstruovaného Pelclova divadla, která už kdysi byla ve hře. Dokonce se tam vybralo místo, ale potom došlo k setkání s architektem Pošepným, který dělal rekonstrukci a řešení interiérů tohoto divadla, a ten tuto věc zamítl. Tedy do jeho interiéru tato deska jít nemůže, a tak se stala dalším pokračováním kostlivce ve skříni. Tuto otázku jsme řešili s vedoucím správy majetku města Jaroslavem Tichým znova. Jenže v té době už pražský magistrát, který tuto desku nechal udělat a chce mít u ní tabulku, že byla pořízena z jeho peněz, věděl, že deska bude v interiéru Pelclova divadla a už se našel i termín odhalování 25. dubna 2009 v rámci 16. ročníku Šlitrova jara. Ví to Šlitrova dcera Dominika Křesťanová i její matka Bohumíra Peychlová, na odhalení budou, ale teď se to místo odhalení zrušilo. 16. 2. 2009 se to tedy znovu řešilo a znovu padla otázka na gymnázium - a znovu, že to je tam nešťastné. Teď se konečně našlo místo: V kině na začátku levého přísálí je krásné místo, kde se bude moci umístit. Bude nasvícená a je v budově, která slouží veřejnosti a v níž se konají festivaly Šlitrovo jaro, Rychnovská osmička a Filmový smích."

Ke Kolářského desce Jiřího Šlitra 16. 2. 2009 opět Jan Tydlitát: „Vila nad zámeckým parkem na rohu ulic Smetanova a 5. května, jejímž prvovlastníkem byla rodina nedávno zemřelého JUDr. Zahradníka a která usilovala o umístění této desky, má nyní asi pět majitelů, ti se však nemohou dohodnout na opravě fasády. Paní Zahradníková je nemocná a její dcera ing. Stocklová, pracovnice památkové péče na ministerstvu kultury (nyní v důchodu), věří v to, že se ta věc obrátí v dobré. Tvůrce oné dvoudílné desky Zdeněk Kolářský ji má ve svém ateliéru a není mu jedno, že u něj ta deska leží. Tak se hledalo jiné řešení a našlo se po jednání s domovním důvěrníkem domu čp. 649 na rohu ulic Jiřího Šlitra a Hrdinů odboje, kde bylo v Rychnově třetí bydliště Šlitrových. Bylo by to ideální, jenomže vlastníci tohoto domu se k návrhu vyjádřili tak, že když jim město zaplatí opravu fasády - jimi byla vyčíslena na 250 tisíc korun, tak že dají souhlas k umístění desky. Pochopitelně město do toho jít nemůže a nabízelo částečnou opravu místa, kde by deska byla umístěna, a pak by si fasádu mohli majitelé dodělat. Vlastníci se postavili zásadně proti. Deska už ale na to byla připravena, měla předělaný text, který odpovídal tomuto domu, a jinam se dát nemůže. Tak se vymyslela třetí varianta - že by se v Parku Legií naproti gymnáziu zřídil nějaký pylon tam, kde je památník obětem válek. Na něj že by se ona deska dala, ale s tím, že by se rozřízla a z rohové desky by se daly dva pásy pod sebe. Jenomže na oné desce je nápis, že zde Jiří Šlitr s rodiči a sestrou pobýval; to by se ale mohlo vzít i tak, že by měli v parku stan nebo byli bezdomovci. Mělo se to řešit šipkou, která by ukazovala k onomu domu. Což je nelogické, byl by to Kocourkov. Tak deska zůstává s otazníkem - co s ní."

17. 2. 2009: Ředitel Muzea východních Cech Hradec Králové: Mám jeden konkrétní návrh: Pokud jsou desky chápány jako kostlivci, zřiďte v Rychnově nad Kněžnou - okresním městě Poláčkově - kostnici a šupněte je tam. 18. 2. 2009: Bývalý místostarosta Rychnova/ Kněžnou: Pamatuji se, jak jeden skuhrovský soudruh prohlásil, že Skuhrov je celý parkem a nechal zlikvidovat nádherný park proti vile. Tak ustoupila okrasná zeleň jednomu úděsnému paneláku a Skuhrovští jednomu blbci s mocí. Šlitrovi bydleli v Rychnově na třech místech. Nejdéle bydleli v domě naproti gymnáziu. Když nedopadla varianta pamětní desky s domem na Sibiři, připravila se varianta druhá, dům, kde Šlitrovi rodiče bydleli deset roků. Normálně uvažující člověk by byl rád, kdyby dům, kde bydlí, se pyšnil upozorněním na významné osobnosti. Nikoliv obyvatelé domu čp. 649, ti vyžadují finanční kompenzaci.
PS: Otec J. Šlitra mě učil fyziku. V dobách totality se nebál, nám žáčkům, vyprávět o invazi spojeneckých vojsk. Proto taky nebyl soudruhy v Rychnově oblíben. Teď mě napadá, není tady nějaká souvislost?

24. 2. 2009: Ondřej Suchý, novinář a moderátor, komentoval tento text a připsal: Při jeho čtení se mi vybavilo hned několik neradostných událostí, kterých jsem byl svědkem: Sotva jsme kdysi odhalili bustu Vlasty Buriana na jeho vyšehradském hrobě, byla ukradena... Přes padesát let bydlím v Praze na Starém Městě, kde jsem chodíval Pařížskou tř. kolem busty operního pěvce Otakara Mařáka. Zmizela. Když jsem se dozvěděl, že na Barrandově před léty náhle zmizela busta režiséra Martina Friče, dostal jsem vztek a začal po ní pátrat. Našla se nakonec uskladněná v depozitáři s uraženým kusem podstavce. Peníze na opravu nebyly. A tak se této ostudy ujala Společnost Vlasty Buriana, sehnala sponzory, podstavec bude opraven a Martin Frič se vrátí letos v dubnu zpátky na své místo. Nu - alespoň jeden případ s dobrým koncem! Snad... Ještě není duben... 25.4.2009: operní pěvkyně Soňa Červená (1925), dcera Jiřího Červeného, zakladatele kabaretu Červená sedma, host XVI. ročníku Šlitrova jara, spoluodhalovala v postranní chodbě rychnovského kina se Šlitrovou dcerou Dominikou Křesťanovou pamětní desku Jiřímu Šlitrovi. PS: Koncem listopadu 2011 je deska na domě osazena znovu, ale od stejného měsíce je rychnovské kino zavřené a promítá se v malém sálku Pelclova divadla. 20. ledna 2012 se dozvídáme, že ona pamětní deska se z kina přesune do vestibulu divadla. A to je pro dnešek z Kocourkova všechno.