ROZHOVOR O BENEFICI (1966)

Ivan Rössler se ptal Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra na nová představení v Semaforu.

BENEFICE JIŘÍHO SUCHÉHO
Stane-li se, že někdy zabloudím do Semaforu, neopominu zaskočit nejdříve za p. Jiřím Šlitrem. Je to jediná možnost jak se na p. Jiřího Suchého něco dozvěděti. A naopak.

Co si myslíte o Suchého Benefici?

ŠLITR: „Suchého recitál jsme psali společně, stejně jako mého Ďábla z Vinohrad. Já mu tam psal muziku. Myslím si, že Benefice je dost jinej pořad než je můj, už v tom, že Suchý tam má tu malou holčičku a Zuzanu Burianovou. Tím je to laděný víc do poezie, do takovýho jemnějšího humoru. Bude to divadelnější - myslím - než ten náš Ďábel, kterej je vyloženě kabaretní záležitost a taková ta drsnější legrace. Jinak tam má taky asi dvacet písniček, takže jsme teď vyklopili naráz asi 40 popěvků, což je dost."

Teprve takto poučen jsem zašel i za p. Jiřím Suchým se stejnou otázkou.

SUCHÝ: „Ten můj pořad se jmenuje Benefice - vono je to dneska už dost málo známé slovo. Dřív to byl takovej večer, kterej měl herec právo si pořádat sám za sebe. Byla to taková oficiální záležitost. Na to si pozval lidi a taky výtěžek z toho mu připad, což dneska nepřipadá v úvahu. Ale dřív to tak bylo. A dostal na jeden večer divadlo k dispozici a moh si sehrát představeni, v jakým se mu dobře hrálo a pozvat si ty lidi, o kterých si myslel, že mu budou fandit. Já tady dělám roli jakýhosi potulnýho zpěváka, kterýmu divadlo Semafor umožnilo, aby si jednou zazpíval v opravdovým divadle."

Pane Suchý, já vám dám z protekce ještě jednu otázku. Člověka někdy napadají různé otázky. Jakou otázku byste rád dal a jak byste si na ni odpověděl?

SUCHÝ: „No, kdybych si měl položit otázku, tak . .. ježišmárjá . . . Ale víte co, možná? Proč vlastně dělám to, co dělám, a proč toho dělám tolik a proč toho nedělám miň. Poněvadž to je takovej problém (tedy spíš než otázka), který mě trápí. Já kdybych se uměl vzdát, že bych přestal zpívat a jenom psal anebo přestal hrát divadlo a jenom kreslil, tak to by bylo to nejideálnější, co bych moh udělat. A to mě trápí, právě proč to nedokážu a proč pořád mám tu cukaturu v sobě a musím dělat i jiné věcí. Třeba teď - I když nechci - tak musím na scénu."