AMÁLIE S DOBROU POVĚSTÍ

(ze hry Jako když tiskne)

Můj táta měl hospodu tam nedaleko Šárky
A prodával v ní pivo rum a někdy párky
Na prahu hospody jsem tehdy sedávala
Ještě ne velká ale už ne malá

Chodil tam jeden chlap, chodil tam odjakživa
Občas mě nutíval abych si cucla piva
Tak abych tátovi kšefty nekazila
Tak jsem to pivo pila a pila a pila

Od pípy tiše kapky piva kapou
Chlap si mě hladí svou chlupatou tlapou
Chvilinku nahoře a chvilku zase dole
Tlapa je chlupatá a smrdí po karbole

Můj život provázel ten hnusnej pocit smradu
Jednou mě chytili když mysleli že kradu
Tkaničky do bot jen do bot a ne zlato
Já však nic nevzala přísahat můžu na to

Všechno se tenkráte proti mě spiklo
Majitel krámu tvrdil že jsem lhala
Ze strachu aby se to nerozkřiklo
Tak já mu tenkrát sama sebe dala

A od těch dob je u mě muž
Míň než-li pes a červ a prach
A radši hrob a radši nůž
Mám z mužů děs
Mám z mužů strach
Jsi míň než veš tak rychle zmiz
Jednou jsi muž jednou jsi had
Říkám ti běž jsi míň než hmyz
Já nechci už tě zřít a znát

Jednoho muže ale znám
Bude to nejspíš anděl sám
A neví nic o citech mých
Mně vůbec nevadí to
A není mi to líto
Stačí že mám ho na očích
Stačí že mám ho na očích

Jen kdyby nebylo těch žen
Co lezou za ním den co den
Kéž bída potká je a neštěstí
Když vidím jejich smilný těla
Cihlu bych po nich hodit chtěla
Jen kdybych nějakou cihlu měla
Jsem ubohá a bědná zcela
Já Amálie s dobrou pověstí

Nikdo nic neví o mý duši
Já ale tuším že on tuší
Že právě teď se chvěje bolestí
Až jednou pošle ty svý mrchy
Někam až za sedmery vrchy
Pak začnu nejspíš mluvit o štěstí
Já Amálie s dobrou pověstí