GOTT, KAREL

* 14. 7. 1939, Plzeň



Karel Gott se nejprve chtěl stát malířem, ale nebyl přijat na UPRUM a vyučil se jako elektromontér. V roce 1958 neuspěl v soutěži Hledáme nové talenty, nicméně se jako zpěvák uchytil v kavárnách Vltava a Alfa a později jej přijali na pražskou konzervatoř, kde se ho ujal profesor Konstantin Karenin. Do Semaforu ho v roce 1963 doporučil „hledač talentů“ Karel Mareš. S+Š se na něj šli podívat do kavárny Vltava, kde mu také nabídli spolupráci. Hrál ve hře Zuzana není pro nikoho doma, kde zpíval písně Sáně, Zdvořilý Woody (překvapivě tehdy nevydané na desce, ale často vysílané jako filmový klip) a Oči sněhem zaváté. Za poslední zmíněnou (S+Š mu ji napsali přímo „na tělo“) získal Zlatého slavíka (píseň přezpíval i do angličtiny jako Snowdrift Eyes). Spolu s P. Sedláčkem vystupoval také v Šesti ženách (písně Proč se lidi nemaj rádi, Tu krásu nelze popsat slovy). Později hrál ještě ve filmu Kdyby 1000 klarinetů (zpíval snad nejlepší píseň ve filmu, duet s E. Pilarovou Dotýkat se hvězd, dále Spím a s ostatními zpěváky skladby Tak abyste věděla, V opeře nebo Glory). Mihl se také v televizním klipu na písničku Na louce zpívaj drozdi.

Ze Semaforu odešel do divadla Apollo, kde se naplno rozjela jeho spolupráce s bratry Štaidlovými a následující biografie by vystačila na několik knih. Desítky hitů, stovky desek (mnoho pouze pro německý trh), celosvětový úspěch a v neposlední řadě získal už více jak tři desítky ocenění Zlatého a Českého slavíka. I po odchodu z divadla nazpíval mnoho textů Suchého na své desky, a to i v době, kdy byl Suchý na nežádané politické listině. Např. Mám zlatej důl, Vážka zimomřivá, Dlouho spát, Smích nebo Vodopád a vracel se i ke starším textům jako Purpura, Tereza, Růžový pahorek (Blueberry Hill) nebo Tak jak plyne řeky proud (Rock Around The Clock).

www.karelgott.com

Hry: Zuzana není pro nikoho doma, Šest žen

Film: Kdyby 1000 klarinetů