RECENZE CD LEVNÝCH KNIH (L.Berný)

Radost a rozpaky nad novými CD Levných knih

Po kolekci prvního Jonáše, blázna Vincka a dětské verze Člověka z půdy, kterou nás počátkem května potěšil Supraphon, přichází do prodeje další příspěvek k nadcházejícímu semaforskému jubileu. Síť obchodů Levné knihy vydala letos na jaře tři nová 2 CD s kompletními záznamy semaforských představení Poslední štace, Elektrická puma a Šest žen.

CD Poslední štace

Představení Poslední štace je jediným záznamem triptychu, které bylo natočeno ještě za „zlaté éry“ Semaforu. Jiří Šlitr hraje ředitele pochybné nemocnice, která se nakonec k radosti všech mění v nevěstinec. Vedle Šlitra (v režii Jiřího Menzela a Karla Mareše) slyšíme i Jiřího Suchého, Milana Drobného, Naďu Urbánkovou, Evžena Jegorova, Josefa Laufera nebo Věru Křesadlovou. V představení sice nezazněl žádný slavný hit dílny S+Š (ačkoliv silné hitové ambice měla Růže růžová v podání Milana Drobného), ale zato z něj bylo patrné, jakým směrem byl se mohla práce S+Š nadále ubírat: poprvé se v Semaforu objevila docela srozumitelná kritika sociálně-politických poměrů u nás (premiéra byla v dubnu 1968), do čehož se Suchý se Šlitrem posléze naplno opřeli ve hře Jonáš a dr. Matrace. V Elektrické pumě o šest let později naplno zafungovalo herecké jiskření v triu Jiří Suchý – Josef Dvořák – Jitka Molavcová. Jiří Suchý napsal parodii na příběhy o agentu 007 Jamesi Bondovi, Ferdinand Havlík hru opatřil skvělou muzikou a tři herci si vystačili hned v několika rolích zároveň. Elektrická puma je bezesporu jedničkou z celého triptychu. Jde o skvělé představení, kde výborně funguje jak souznění herecké trojice, tak vtipné libreto a výborná je i muzika Ferdinanda Havlíka (tentokrát hraná na jevišti z playbacku, a to překvapivě nikoliv orchestrem Havlíkovým, ale Vlachovým). Navíc i kvalita záznamu je vynikající, CD má zvuk srovnatelný s profesionálně sejmutou Kyticí pro někdejší supraphonské trojalbum. Šest žen, ono čtení z fiktivního deníku Jindřicha VIII. obohacené jazzovými a rock and rollovými písničkami, se hrálo v Redutě dokonce ještě před vznikem Semaforu. Později si revue našla cestu na semaforská prkna (1962), kdy v ní hráli a zpívali Jiří Jelínek, Juraj Herz, Hana Hegerová, Karel Gott, Eva Olmerová nebo po čase i Miroslav Horníček. V roce 1990 se hra objevila na repertoáru Semaforu znovu. Do hlavní role se vrátil Miroslav Horníček obklopen tehdejšími kráskami Semaforu (Olina Patková, Sabina Laurinová nebo Denisa Kubová). A právě tato třetí verze nyní na CD vůbec poprvé vychází.

CD Šest žen

Cesta této edice na pult obchodů trvala téměř dva roky, ale z výsledku jsem, přiznám se, poněkud rozpačitý. Myslím si, že by si letoškem padesátiletá legenda jménem Semafor zasloužila poctivější výpravu i v cenových rovinách sítě Levné knihy.
Jak je obecně známo, Levné knihy jsou řetězec pro distribuci knih, CD, DVD, kalendářů a různého doplňkového zboží, který konkuruje ostatním obchodům s obdobným sortimentem mnohdy až neuvěřitelně nízkými cenami. Přitom neprodává zboží jen ryze komerční, naopak mezi filmy najdete i snímky od takových umělců jako je Jim Jarmusch, Michelangelo Antonioni, Ingmar Bergman nebo Luis Buňuel, knihy spisovatelů jako Franz Kafka, Gustave Flaubert, F. M. Dostojevskij, František Hrubín nebo William Shakespeare. Není tedy až tak překvapující, že Levné knihy sáhly už několikrát i po tvorbě Semaforu, která dnes už není takovým tržním lákadlem, jako byla řekněme v 60. letech.
Projekt původně pro Levné knihy připravoval František Rychtařík, který měl se Semaforem řadu zkušeností, stál za vydáním jak archivních semaforských materiálů (Blázen a dítě, To byl Jiří Šlitr, Ďábel z Vinohrad), tak i písní ze současného Semaforu (Mé srdce je Zimmer frei, Almanachy, Walda a ti druzí…). Bohužel mu nebylo dáno, aby projekt dokončil – v březnu 2008 nenadále a nečekaně opustil tento svět.
Snad právě proto (což je pouze má domněnka) zůstal projekt tak nějak na půl cesty. Je to veliká škoda, protože jde o záznamy, na jejichž vydání (alespoň na dva z nich) se čekalo vlastně čtyři desetiletí. Nevím, kdo CD dovedl do finální podoby, na obalu je uvedena pouze Marie Müllerová, která ještě pro pana Rychtaříka rozepsala hry do jednotlivých tracků a identifikovala účinkující, ale kdo se postaral o mastering a grafickou podobu, obal neuvádí. A to jsou také věci, které bohužel skřípou nejvíc.
První zklamání přichází už s vizuálním dojmem, ponurá, nevýrazná grafika, zrastrované logo divadla, názvy skladeb rozepsané tak tmavou barvou, že jsou téměř nečitelné (navíc u Pumy nesouhlasí počet tracků s rozepsanými skladbami). Poněkud překvapující je třeba i fotografie Hany Hegerové na obalu Šesti žen, ačkoliv s představením z 90. let nemá první dáma našeho šansonu pranic společného. Je mi jasné, že z komerčního hlediska je jistě Hegerová více lákává než Denisa Kubová, která její někdejší roli na CD skutečně zpívá. Co je mi (když už uvažujeme komerčně) jasné méně, proč je na obalu Poslední štace pouze Jiří Suchý, a nikoliv také Jiří Šlitr, který v představení hraje prakticky hlavní roli, a stejně tak na Pumě pouze Jitka Molavcová, když jde (více než kde jinde) o představení celé tehdejší trojice K+M+B.

CD Elektrická puma

Ale to je konec konců všechno vedlejší, nekupoval jsem CD, abych si prohlížel obrázky, nebo četl statě o Semaforu, ale abych poslouchal tyto jedinečné nahrávky, které všechny vycházejí úplně poprvé. Bohužel i v tomto směru mě čekala mnohá zklamání v podobě necitlivých střihů, nepříjemného echa v mluveném slovu u Poslední štace, a především naprosto nezvládnuté korekce hlasitosti u Šesti žen, která se uměle zvedá a padá mnohdy v rozsahu i jediné věty. Všechny tyto nedostatky může ovšem firma smáznout jediným argumentem – každé 2CD stojí pouhopouhých 69 Kč.. Jenže i tak věřím, že by si příznivci Semaforu (a není jich málo) zajisté rádi nějakou tu korunu připlatili.
Na druhé straně právě fandové Semaforu, mezi které se počítám, bývají vděční i za záznamy v horších kvalitách a bez jakékoliv doprovodné dokumentace. Z tohoto pohledu můžeme mít ze všech tří CD velikou radost, protože opět přináší to, co dělá Semafor dodnes výjimečným divadlem. Jsou plné skvělých písní, poezie a humoru, tedy všech tří prvků oné zvláštní semaforské poetiky, pro kterou máme toto divadlo tak rádi.