VČERA VEČER POŠTOU RANNÍ (M.Havlová)

(repríza 26.1.2008)

Včera večer poštou ranní nepřišla zpráva sms, ale hromádka pozoruhodných dopisů ještě pozoruhodnějších odesílatelů a adresátů. Zpočátku, když Jiří Suchý vstoupí sám na jeviště a prohlásí, že bude diváctvu předčítat ze svých a jemu určených dopisů (nelze nevzpomenout na původní představu o divadle – na scéně pouze herec a žárovka - jak uvádí Jiří Suchý ve svých vzpomínkách), mohl by leckdo zapochybovat, zda to stačí na udržení pozornosti po celé představení. Pochybnosti ustanou v několika vteřinách. Podtitul říká, že „i dopis umí rozesmát“ a provedení říká, že nejen to. Korespondence s Jiřím Šlitrem, Janem Werichem, Jiřím Voskovcem, Milošem Formanem, Milošem Kopeckým a dalšími osobnostmi je plná humoru, moudrosti, vtipu, elegance, skromnosti, hravosti a stejně jen tak mimochodem funguje jako exkurze do historie české kultury, politiky a absurdity mnohých časů, kdy vynikala snaha to nejlepší potlačovat. Protipól těchto literárních skvostů tvoří několik příkladů ze schránky „perel“ od „obyčejných“ lidí, kteří se sami pasovali na zástupce miliónových mas, v nichž se nachází v podstatě stejný obraz, pokřivený však zlobou a nemoudrostí. Tu a tam Jiří Suchý proloží citace svými vzpomínkami a písničkami souvisejícími s osudy zamilovaných psaníček, pohlednic světoběžnic a nevšedních listonošů, o něž se podělí s Jitkou Molavcovou, Michalem Stejskalem a triem hudebníků. Z představení se nakonec vyklube atmosféra posezení nad „rodinným“ albem listonoše roznášejícího svá vzácná rekomanda toho času mezi dvěma podobnými oponami.