MÉ SRDCE JE ZIMMER FREI (M.Havlová)

(Levné knihy / František Rychtařík)

Vydavatelství Levné knihy znovu vydalo CD Mé srdce je Zimmer frei, licenci odkoupilo od Františka Rychtaříka, z jehož dílny vycházelo vydání prvé. Poté co zákazníky Levné knihy navnadily sérií kompletních záznamů Fausta, Recitalu, Benefice a Jonáše připravovanými firmou And The End Record, která CD vybavila na informace tučnými obaly, nejde v tomto případě „staré věci v novém kabátě“ (jistě ne náhodou nápadně podobném tomu od And The End Record, ačkoli tato firma s tímto CD nemá nic společného) o nijak závratný počin. Jakási pachuť čehosi nekalého se však netýká obsahu. Bereme-li dílko jako radost z kousku Semaforu, kterou můžeme prožívat doma, pak je, troufám si tvrdit, z čeho se radovat. Základ tvoří písničky z představení Mé srdce je Zimmer frei (1997), zbytek je doplněn dvěma bonusy v podobě dalších písní z filmů Magda, její ztráty a nálezy (1997) a Královna bublin (1999). V případě představení Mé srdce je Zimmer frei lze znovu jen zalitovat, že se nejedná o hru celou. Bohužel jsem neměla možnost ji vidět na jevišti, ale podle tohoto CD a libreta z Encyklopedie Jiřího Suchého (co nenajdeš v zážitcích, najdeš v encyklopedii) je to skutečně škoda. Díky písničkám jako Mám tě dost, Máme se rádi, Uplynula řada let nebo až nehezky pravdivé Když doba zlá má člověk možnost alespoň tušit nádech představení. O něco lépe s ohledem na dostupnost si stojí oba filmy, které vyšly na VHS. Ty, kteří je neznají, podnítí poslech k jejich zhlédnutí, ostatní zase utvrdí, že písničky obstojí i samostatně. Film o Magdě patří především výbornému hereckému výkonu Jitky Molavcové a velkému poháru fantazie Jiřího Suchého, takové jsou i písničky. U zvláštně poetické pohádky o ne vždycky hezkých mezilidských vztazích Královna bublin je hudba více sepjatá s dějem, ale například Pradlenky nebo Neduživé děcko jsou příběhy samy o sobě. Závěrem nutno dodat, že autorem textu i hudby je Jiří Suchý a že tak oboje do sebe skvěle zapadá v jeden chutný písničkový koktejl.