ŠTAIDL, LADISLAV

foto: Ivan Englich

* 10. 3. 1945, Stříbrná Skalice



Ladislav Štaidl se v muzice poprvé výrazněji prosadil ve skupině Mikiho Volka Crazy Boys, kde hrál na kytaru (předtím studoval klavír u bratra Rafaela Kubelíka, ale k srdci mu tento nástroj nepřirostl). Tam si jej všiml režisér, skladatel a choreograf Karel Mareš a angažoval ho do semaforské beatové skupiny pro hru Zuzana není pro nikoho doma. Poté hrál i v Šesti ženách a v Recitalu 64. Spolu se svým bratrem Jiřím, který se kolem Semaforu také pohyboval a úzce s ním spolupracoval (např. pásmo Ondráš podotýká), založil v roce 1965 divadlo Apollo a ze Semaforu do něj přetáhl řadu osobností v čele s Karlem Gottem (dále třeba Vlastu Kahovcovou, Yvonne Přenosilovou, Pavlínu Filipovskou a další). Hrál ve filmové podobě Recitalu 64 a mihl se i v Kdyby 1000 klarinetů. Od roku 1967 do roku 1989 byl vedoucím orchestru Karla Gotta, složil nespočet hitů (např. Kávu si osladím), hudbu k mnoha filmům (Hvězda padá vzhůru, Zkoušky z dospělosti...), píše knihy a podniká v oblasti reklamy. Mezi jeho zájmy patří také numizmatika.

Má čtyři děti (jednoho syna s Ivetou Bartošovou).



Hry: Šest žen, Zuzana není pro nikoho doma, Recital 64