DESÁTÁ SEZONA SEMAFORU (1968, Sedmička)

Autor: ?, Sedmička, č.21-22, 21. 11. 1968

DESÁTÁ SEZONA DIVADLA SEMAFOR

Desátá sezóna, to je vstup do desátého roku existence. Z nejmladšího pražského divadélka se stává divadlo s tradicí a nutno říci, že práce za sebou nemá málo. Pojďte se na chvíli probírat fakty a historickými čísly kolem Semaforu. Budete překvapeni. V souboru se vystřídala celá řada umělců - vezměme si však pouze zpěváky a zpěvačky. Celkem jich tu zpívalo na padesát! Několik jich zůstalo, ostatní - po dosažení mety nejvyšší - odešli. Toto se stalo v Semaforu za dobu jeho existence jakýmsi nepsaným zákonem. Které zpěvačky tu zpívají anebo zpívaly? Z 25 jich jmenujme jen několik: E. Pilarová, E. Olmerová, H. Hegerová, P. Filipovská, H. Blehárová, N. Urbánková, Z. Burianová, M. Křížková, H. Pazeltová, L. Ročáková. A zpěváci? K. Gott, W. Matuška, K. Štědrý, M. Drobný, J. Laufer, J. Suchý, J. Šlitr, J. Jelínek, J. Mayer, P. Sedláček, M. Volek a celá řada dalších, až do druhé pětadvacítky.

Renata Tůmová a Jiří Suchý. Tato fotografie je stará jako samotný Semafor. Je ze hry „Člověk z půdy“, ve které hrál J. Suchý „Malého lorda“.

Od roku 1959 odehrál Semafor téměř 2350 představení. Nejhranějšími byly: JONÁŠ A TINGL-TANGL, ČLOVĚK Z PŮDY, BENEFICE, ZUZANY, ŠEST ŽEN. „Jonáš“ dosáhl téměř 250 repríz. J. Suchý napsal spolu s J. Šlitrem 23 her a pásem. Na některých (celkem bylo uvedeno 40 premiér) spolupracovali. O popularitě semaforských písniček svědčí např. fakt, že nejprodávanější gramofonovou deskou od roku 1949, byla v létech 1960-62 písnička „Včera neděle byla“ - prodalo se jí 316 066 exemplářů. Pokud je známo, tak se tento počet prodaných desek od té doby nepodařilo žádné písničce překonat. Nechme teď čísla čísly a pojďte se podívat, co se v Semaforu děje dnes.

NAĎA URBÁNKOVÁ je jednou z nejvěrnějších členek divadla. V současné době vystupuje ve hře „Poslední štace“ a v „Ďáblu z Vinohrad.“ Vedle písniček Suchého a Šlitra zpívá také písničky s texty J. Grossmanna. Snad nejpopulárnější písní z jejího repertoáru byla „Drahý můj“.

MILUŠE VOBORNÍKOVÁ je členkou Semaforu teprve několik málo měsíců. Na konci minulé sezóny vystupovala v pořadu M. Šimka a J. Grossmanna „Pět Pupáků aneb Večer pro otrlé“, ve kterém zpívala písničky s Grossmannovýmí texty. Nyní vystupuje v „Poslední štaci“ (na zájezdě po NSR), a v obnovené premiéře „Ďábla z Vinohrad“, kde v nové úpravě zpívá mimo jiné í písničku „Proč se lidi nemaj' rádi“.

VĚRA KŘESADLOVÁ - FORMANOVÁ se neobjevuje v Semaforu poprvé. Asi po dvouleté přestávce se sem vrátila, aby se ujala role I. sestry ve hře „Poslední štace“. Víc než zpěvačka je známa jako filmová herečka.

ZUZANA BURIANOVÁ se na semaforské scéně bude objevovat už jen občas. Dohrála a dozpívala v „Benefíci“ a v této sezóně začala zatím vystupovat pouze v „Návštěvních dnech pánů Š + G“. Na své poslední desce zpívá za doprovodu orchestru F. Havlíka písničky „Neotálej“ (s J. Suchým) a „Nedělejte ze mě chudinku“.

MAGDA KŘÍŽKOVÁ je stále nejmladší členkou divadla, letos slavila třinácté narozeniny. Přestože přichází do let, kdy bude muset se zpěvem na nějaký čas přestat, v Semaforu zůstane nadále jako herečka. Má vytvořit hlavní roli v připravované nové hře Suchého + Šlitra. Její první (a zatím i poslední) písničkou, která vyšla na gramofonové desce Supraphonu, je „Nový nájemník“.

PAVEL SEDLÁČEK se téměř po pěti létech znovu vrací. Zatím nám ještě není známo kdy a v čem bude hrát (a zpívat). V říjnu t. r. mu vyšla v Supraphonu deska se dvěma moc hezkými písničkami - „Cítil bych se líp“ a „Flowers in the rain“. (Doprovází jej skupina The Colours Images).

Trojici Jiřích Šlitrů nakreslil čtvrtý Jiří Šlitr - doktor práv, výtvarník, hudební skladatel, komik a - inu dobrá - i zpěvák.

PODPISY NA ZDECH

Psát po zdi - to si málokde dají líbit. Semafor je výjimkou. Ne, že by si přáli, aby tu všichni návštěvníci nechávali na památku své autogramy.
Když skončí představení a lidé se tlačí k šatnám je nejvhodnější okamžik semaforské zdi obejít. Až tam jednou přijdete - udělejte si po představení takovou procházku. Během několika minut se můžete sejít s 22 významnými lidmi, jako je např.: Jan Werich, Jiří Trnka, Karel Höger, Ladislav Fialka, Eduard Kohout, Waldemar Matuška, grafik Zdeněk Seydl, spisovatel Josef Škvorecký a další, kteří se tu podepsali na zeď.
Ze zahraničí jsou tu podepsáni americký herec Kirk Dougles, černošský trumpetista a zpěvák Louis Armstrong a další.
Každou sezónu přibudou na semaforských zdech nové podpisy a vzniká tak jakési „muzeum autogramů“. Je tu však jedna otázka: Co když za dalších deset let bude potřebovat Semafor vymalovat?

Louis Armstrong v Semaforu