MANŽELSTVÍ SI MOC VÁŽÍM (2006, Blesk)

Autor: ? 20. 8. 2006, Blesk

Nejen o nedávné svatbě s mladičkou Markétou

Zprávě o tom, že duchovní otec Semaforu Jiří Suchý vstoupil půldruhého měsíce před svými 75. narozeninami do manželského svazku s mladičkou přítelkyní Markétou (26), nechtěl zpočátku nikdo uvěřit. Od roku 1983, kdy ovdověl, žil renesanční tvůrce jen pro svou práci a nějak se samozřejmě čekalo, že to tak i zůstane. Jiří Suchý ovšem ukázal, že je dobrý scenárista a dramatik a dokáže ještě překvapit.


Pane Suchý, jaká žena splňuje váš osobní ideál krásné a osobité ženy?
Co se fyzické krásy týká, nikdy jsem nebyl zaujat pro určitý typ - štíhlá blondýna nebo zaoblená bruneta, ne, takhle jsem nikdy neuvažoval. Ta i ona může mít své kvality. Sebevětší krasavici, na které můžu oči nechat, však oželím, když její IQ neodpovídá mým požadavkům.

Pohyboval jste se celoživotně okolo půvabných a přitažlivých žen. Jak to, že jste (aspoň podle dostupných zpráv) žádné viditelně nepodlehl?
Musím se přiznat, že úplný světec jsem přece jen nebyl, ale tenkrát se o tom nepsalo, a tak soukromí zůstalo soukromím.

Jak jste se poznali s vaší ženou Markétou?
Před osmi roky jsme se potkali při veřejném rozhlasovém natáčení, ale prohodili jsme spolu jen pár slov. Po nějakém čase jsem zjistil, že si jako studentka přivydělává uváděním v Semaforu.

Vnímáte věkový rozdíl, který mezi vámi je? A jaké si z něho berete poučení případně ponaučení?
Nepopírám, že věkový rozdíl tu je a dlouho jsem zvažoval, mám-li ho vzít v úvahu. Zjistil jsem však, že vztah dvou lidí se nedá poměřovat roky. Ten vztah zkrátka vznikl a my jsme se rozhodli jej akceptovat. Ty roky úzkého přátelství naše rozhodnutí důkladně prověřily. Prostě je to tak. A poučení? Že v mé vlasti žije kromě mnoha spoluobčanů, kteří vyjadřujou mému zvláštnímu kroku sympatie, taky mnoho těch, kteří vynášejí soudy o něčem, o čem nemají ponětí. Před chvílí jsem poslouchal Frekvenci 1, kde kolegyně herečka do omrzení opakovala velmi vkusnou otázku, jestli se Suchý zbláznil, přidala našemu věkovému rozdílu pár roků a znemožnila se u řady soudných lidí, kteří se mi vzápětí ozvali a označili ji dost nelichotivými slovy. Ale důležité je, že byla sama se sebou spokojená.

Zařadil jste se svým sňatkem někam mezi básníka J. W. Goetha, herce A. Quinna a režiséra J. Menzela. Považujete si toho?
Ano, i když víc bych si považoval, kdybych se mezi ně zařadil svou tvorbou, protože vysoký věkový rozdíl není žádná zásluha a může se ho dopustit i vesnický idiot, který svede na seníku děvečku, a tím se zařadí mezi zmíněné velikány.

Čím myslíte, že jste svou paní získal? V čem tkví vaše kvality?
Nezlobte se, ale nejsem tak prostý, abych se tu rozepsal o svých kvalitách a pasoval se tak před veřejností na domejšlivého prosťáčka. A zase nejsem tak skromný, abych tu tvrdil, že kvality nemám.

Jak se liší váš první a druhý manželský svazek?
První svazek vznikl ze zamilovanosti, jaké se dopouští mladý člověk. Následoval rodinný život a byla to nádhera. Druhý svazek postrádá to, co by se dalo nazvat mladistvou zamilovaností, ale zdá se mi být hlubší, protože cit je tu v rovnováze se zralejším rozumem a toho, že svazek vznikl, si vážím a velmi intenzivně ho prožívám. Těžko se to vysvětluje.

Proč jste po tak dlouhé známosti volil svatbu?
Protože nám oběma došlo, že k sobě patříme a osmileté přátelství přímo žadonilo o legitimizaci. Byla to potřeba dát svému okolí najevo, že náš vztah má pevný základ.

Jak se nyní cítí legendární muž, jehož tvorba vešla do divadelních dějin a texty se staly oblíbenými úslovími?
My legendární muži se v takovém případě cítíme asi stejně jako muži nelegendární. Máme dobrý pocit a jsme rádi, že nejsme v životě osamoceni. A chtěl bych poděkovat všem, kteří mají radost z naší radosti i těm, kteří sice naši radost nesdílí, ale necítí potřebu nám do ní krápnout dávku jedu.