PROČ

ze sbírky Kaluž


Znám ji?
Neznám ji?
Na koho tu čeká?
Proč drží cigaretu kterou nekouří?
Proč hledí do slunce a oči nemhouří?
A proč se tváří jako ticho před bouří?
Plaše se rozhlédne a pak si zvolna kleká
Kleká si na chodník...
Začíná tiše zpívat...
Zpívá a zpívá... Svléká se a svléká...
Pak zase vstává
Hned si zase kleká
Proč jen se vlastně musím na ni dívat?
Dívat se na to jak se obnažuje
Proč je tak nestoudná a proč jen je tak smutná?
Proč její píseň proč tak divně chutná?
Proč slunce zapadá když před chviličkou vyšlo?
Co je to za den? Stíny zrezivěly
Vzduch voní závratí a chutná po oceli
A ona? Nemá nic a rozdávat chce mnoho
Na tvrdé dlažbě její tělo měkké
Tiše se hlásí k touze dávnověké:
Chce obejmout a je jí jedno koho
Vždyť nemá nic a rozdávat chce mnoho

V kaluži kalné ležíme teď oba
A s námi Nuda Závrať Něha Zloba
Co je to za den kdy se dějou věci
Tak složité jako ten ježek v kleci
A úporné jak Jehovovi svědci
Zbytečné jako Nikdy ale Přesto
A vůkol leží opuštěné město
Ve kterém jsme tu sami Já a Ona
Omšelá veteš leží vedle skvostu
Ona se zvedá... Za ruku mě bere
A pak mě vleče k Nuselskému mostu

Nikdo neslyší jak mi šeptá Skoč!
A není nikoho kdo řekl by mi proč