SEN ZLOČINCE

z knížky Med ve vlasech

Slyš rozhodnutí tribunálu:
Že jsi se vloupal do penálu
A odcizil tam tužku s pérem
Trest zastřelením revolverem
Na školním záchodě tě čeká!

Zločinec plaše okem těká
A vidí samé spolužáky
Oděné v černé taláry
Zdrceně k zemi klopí zraky
A v tom už zazní fanfáry
A školník v šarlatové tóze
Vchází — a všechno povstává
Tu školník v pathetické póze
Volá: Začíná poprava!

A pak jde průvod chodbou šedou
A dav si šeptá: Už ho vedou
Zločince který cestou pláče
V špinavém tričku
V podkolenkách
Tak jak ho líčí zatykače
Jež dosud visí na nástěnkách . . .

A to už čelo průvodu
Došlo pomalým husím krokem
Ku chlapeckému záchodu
Kde lotr s vytřeštěným okem
Se tiskne všecek zoufalý
Na černou asfaltovou stěnu
Kdyby tak děti měl a ženu
Jistě by pro něj plakaly
Rána! A z hlavně revolveru
Vyletí přímo proti němu

Střela navlas podobná péru
Dnes dopoledne kradenému
A těsně před ním ona střela
Se rozpačitě zastaví
Tak jako by se rozmýšlela:
Do břicha?
Nebo do hlavy?

Kdy bodne těžko říct
Snad do roka snad do dne
Možná že za měsíc …

Však zaručeně bodne!

Přibodne ho k té černé stěně
A svět se nepřestane točit
A spolužáci denodenně
Budou tam na něj chodit močit.