BOJE A SOUBOJE ANEB SEMAFOR

24.10. 2016
Jan Kolář v posledních Divadelních novinách uveřejnil textu ohlížející se k oslavám jubilea Jiřího Suchého. Jeho článek se jmenuje Boje a souboje aneb Semafor.

Z textu: „Jemně melancholický ráz obou večerů po přestávce zvýraznila dávná písnička ze semaforské Benefice, o kdysi slavném a dneska už zapomenutém komikovi. Její interpret Jiří Suchý tvrdil, že teprve teď je ten song o něm, ale neměl pravdu. Následující smršť spíš méně známých semaforských písní, pohybově nabité dívčí trio hrající na trombon a dva saxofony se stejnou samozřejmostí, s níž zpívá, Suchý, jemuž věk nic neubral na humoru ani na hlasivkách a pěveckém projevu, syrově pravdivá, nepatetická Jitka Molavcová v písních Kurta Weilla (původní Brechtovy texty jsou v nich přebásněné Suchým), suverénní jazzmani Fiala, Větrovec, Svoboda a Hájek za hudebními nástroji – při tom všem jsem si uvědomil, že Semafor, navzdory tvrzení těch, co do něj už dávno nechodí, je stále živé divadlo. Leckterá muzikálová produkce by za takovou energii zaplatila majlant.

A uvědomil jsem si ještě něco: že stálá síla tohoto divadla je paradoxně v jakési útěšné naivitě, v tom nepomíjícím chlapectví, s nímž pětaosmdesátník Jiří Suchý jakoby vždy poprvé vidí svět.