SEMAFOR A RUBATO

14.3. 2016
Na webu Divadelních novin si můžete přečíst recenzi Vladimíra Justa Semafor a rubato. Věnuje se zatím poslední semaforské premiéře Čochtanův divotvorný hrnec. Hru vyzdvihuje skrze filosofický pojem rubato, nepravidelnost v pravidelnosti.

Z recenze: „A tak i vcelku vlídné recenze na Čochtanův divotvorný hrnec chválí nenásilnou úpravu i přesné interpretační provedení, a doufají, že se po „premiérovém chaosu“, různých výpadcích, nadbytečných odbočkách a komentářích, vše „řádně usadí“. Já naopak doufám, že se nic „neusadí“. A že premiérový „chaos“, různé „odbočky“, „výpadky“, „aluze“, „komentáře“ a „komentáře komentářů“ v dalších představeních zůstanou, a ještě porostou (tak jako na reprízách rostly někdejší předscény V+W i jedna velká forbína Werichova Čochtana). Neboť právě tyto komponenty tvoří jádro semaforské poetiky. Jádrem tu není ohromující myšlenka, efektní kantiléna, výprava, děj či strojová dokonalost, jádrem sdělení je tu naopak „šum“ (a Suchý s Molavcovou – tentokrát dokonce i s „němou“ Zuzanou Karoliny Gudasové – dokážou právě z nečekané odbočky, momentálního výpadku a „nepravidelnosti“ učinit jedno z témat představení).“