RECENZE TRAGÉDIE I NIBELUNGA

10.11. 2014
Na stránkách Literárních novin se objevila dvoj-recenze posledních dvou premiér divadla Semafor. Oba kusy zde s místy semaforsky poetickým nádechem hodnotí Jan Plachetka. Jeho text má titul Chodů jak v Domažlicích.

Z textu: Efekty, byť svébytné, ovšem ani v dnešním Semaforu nescházejí – a spojují i oba různorodé spektákly. Jednak mají, stejně v památných šedesátých, podobu šikovných a pohledných, zpívajících, tančících a hrajících dívek (i mládenců!). (Kam na ně impresário pořád chodí, respektive kde se tu, když už Semafor dávno není „in", berou?! Kdyby si jich dnešní rozhlasy a televize všímaly, posluchači a diváci by zírali...) A druhák, vlastně spíš taky jednak, patří ke skvostům dejvické scény výstupy neumdlévajícího JS a jeho věrné kongeniální opory, ve špičkové formě hrající a zpívající Jitky Molavcové. (Jak to, že veřejnost nemá právo sledovat jejich pravidelný video nebo aspoň audio pořad? Jak to, že se u ní velká divadla ani filmoví velkoiluzionisté nepředhánějí s nabídkami velkých rolí? Je to už přes osmnáct drahných let, co Molavcová dostala Thálii za karlínskou Dolly... A patří povedený semaforský medailon Marka Skláře, které se nedávno vysílal na ČT Art skutečně jen do „výlučného" programu?)