Úvod
Novinky
Historie
Osobnosti
Hry
Diskografie
Knihy
Filmy
Texty, básně, povídky
Galerie - video
Galerie - foto
 Články a recenze
Rozhovory
Kontakty a odkazy
 

Články a recenze


JÁ JSEM OTEC BEMLE (M.Havlová)

... a já matka Žemle

(29.11.2008)

Já jsem otec Bemle (a já matka Žemle)
foto: Petr Sankot

Recese o deseti obrazech, stojí psáno v programu. Když se řekne recese, člověk si především představí třeskutou legraci postavenou na nesmyslu, který se tváří vážně, čímž je ještě směšnější. Tohle všechno ve hře najdeme, ale proč přes permanentní smích v průběhu představení, způsobený rychlým, smečovým, aktuálním, situačním humorem, zůstává po něm podezření, že to zas taková sranda nebyla?

Já jsem otec Bemle (a já matka Žemle)
foto: Petr Sankot

Recese je dotažena tím, že to, co mělo být nesmyslem k popukání, je ve skutečnosti pravda. Vždyť příběh povedené Bemlovic vychytralé (nikoli chytré) maloměšťácké, typicky české rodinky, která sice bojuje, ale tak, aby si nezadala, se zvláštní rodinou Bemlova zaměstnavatele Vissariona Čiháka, podnikatele s různými rozmary, jimiž podnikatelé trpívají, nemá žádného tzv. kladného hrdinu. Toto kritérium nesplňují ani další postavy dnešních dnů, ministr, jeho tajemník, fotograf z v Jako když tiskne slavného bulvárního deníku Šok, krásné dívky, které umí své krásy využít… Snad jen starý poštmistr, ale asi jen proto, že jsme ho neměli šanci blíže poznat. Myslím, že netřeba více dodávat, že jde o hru ze současnosti. Herecké a pěvecké příležitosti (Václav Kopta, Olina Patková, Vanda Hauserová, Jacob Erftemeijer, Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Adéla Zejfartová, Jiří Štědroň, Michal Stejskal, Irena Musilová, Jolana Smyčková, Šárka Marková) jsou vyrovnané, každý má pro svého človíčka rovnocenný prostor, aby ho náležitě znectil. Scény pro jednotlivá prostředí vtipně charakterizují na stěně visící obrazy s příslušnými motivy.

Já jsem otec Bemle (a já matka Žemle)
foto: Petr Sankot

Rozmanitost hudebních stylů - od slaďáků přes španělské rytmy k technu a rapu - záměrně umocňuje pocit chaosu. Texty písniček (Jiří Suchý, Václav Kopta, Jiří Štědroň) také vesměs opustily krásné poetické hříčky, aby byly nahrazeny krásnými verši jazyka moderního. Váhá-li člověk, jestli opravdu smyslem hry bylo „jen“ poskytnout důvod ke smíchu a docílit, aby i nám následujících víc jak šedesát let zněla týden co týden v uších dětská říkačka Já jsem otec Bemle a já matka Žemle, pak nápovědu se špetkou naděje dostává ve finálové písničce: „A v tomto století kvaltu a shonu, občas k nám doletí pár tichých tónů“. Semafor dokazuje, že ani v padesáté sezóně není čas na „škatulky“, je mladý, současný, trefný, kritický a stále svůj. Určitě by nám ho záviděli i v Tokiu.

Mirka Havlová

Já jsem otec Bemle (a já matka Žemle)
foto: Petr Sankot

minulý | zpět | nabídka | další