S J. SUCHÝM ROZHOVOR NEZAMÝŠLENÝ (1967, Jonáš)

Helena Bauerová, Jonáš (Nepravidelník klubu spřízněných duší při divadle Semafor) Ročník 1, číslo 2

Jsou věci, které lze a které nelze dost dobře načasovat (hle, to by mohlo být i téma Gramotingltanglu). Mezi ty druhé patří rozhovor s Jiřím Suchým. Několikrát při natáčení GTT jsem se chystala k soustředěnému, přemýšlivému rozhovoru, vždycky z něho sešlo. A důvod byl málokdy jen jeden. Nakonec v době uzávěrky Jonáše to zákonitě bylo velmi nesoustředěné; ostatně, zkuste vést rozhovor na Václavském náměstí...

Otázka první (velmi neobvyklá): Jak se máte?

V Anglii na otázku How do you do? odpovídají How do you do? Dovolte, abych to vyřešil tímto anglickým způsobem.

Otázka druhá: Co píše vaše horší já?

Plno zajímavých věcí, například že se mu v New Yorku na letišti ztratily kufry a že musel spát bez pyžama, jestli prý mi to nevadí. A že doufá, že můj neúspěch v Paříži nebude velký. Kromě toho píše hudbu ke dvěma textům, co jsem mu poslal .

Otázka třetí: A co píše to lepší já?

Písničky do programu "Tak co, pane barone". A protože horší já je daleko, tak i hudbu.

Otázka čtvrtá: Něco bližšího o tomto programu byste mohl říct?

Je to přednáška se světelnými obrazy a zvláštním efektem, v hlavních rolích s Ferdinandem Havlíkem a Evženem Jegorovem. Několik zkušebních představení bude v druhé polovině června, premiéra po prázdninách.

Otázka pátá: Proslýchá se, že na "Besídce zvláštní školy" jste se hlasitě smál. Co je na tom pravdy?

Přiznávám se k tomu a divím se těm, kteří v novinách vznášejí dotazy, proč Grossmann se Šimkem jsou právě v Semaforu. Podobně jako já jsem si při nich připomněl svoje začátky v Redutě, tak oni na druhé straně tíhnou k Semaforu; je to spolupráce skoro zákonitá. Slyšel jsem mnoho námitek, že to, co se v "Besídce" děje, je příliš jednoduché a že Semafor by měl směřovat k hlubším divadelním tvarům, intelektuálnějším a náročnějším. Myslím, že Semafor bude šněrovat k tvarům různým, podle toho, jaká právě bude dispozice souboru a autorů. A dokonce bych si rád zaprorokoval, že Semafor bude směřovat třeba i k prostým až naivním formám, protože cítíme, že v době, kdy už je umění tak rafinované a šokující a vypočítavé, bude lidem zapotřebí protiváhy ve formě třeba naivní nekomplikované písničky. To je ovšem velice ožehavá věc, já vím, ale zdá se mi, že experimentovat na tomhle písečku je, momentálně i těžší a odvážnější než utkávat se s abstrakcí, s absurdnem a se všemi těmi znaky současného progresivního kumštu.

Otázka šestá: A co Paříž? A co Paříž?

Zkoušíme, zkoušíme. Denně, denně. Pařížané jsou už jistě netrpěliví.

Otázka sedmá: Na jednom z klubových setkání v kavárně SIA jste mluvil i o úpravách "Benefice" pro pařížské vystoupení, můžete to zopakovat?

Asi budu muset, že jo. Kolik je hodin? – „Benefice“ v Paříži bude vypadat trochu jinak než v Praze. Jede s námi jen malá Magda Křížková (alternuje v Praze s Lenkou Hartlovou), zato přibude francouzská holčička, která bude komentovat a přibližovat Francouzům děj. Změnili jsme obsazení orchestru (pařížskou "Benefici" bude doprovázet trio - varhany, housle a bicí) a konečně, vrátili jsme se k některým písničkám, které v Paříži neznají, zařazujeme například Babettu, Labutí píseň, Škrholu, Píseň pro kočku aj. - Prosím? Já vím, máme zlomit vaz. Děkuju. Budeme se snažit.

Otázka osmá: Jak dlouhé budou prázdniny pana Suchého?

Zatím se mi v kalendáři rýsují tři neděle, ovšem je teprve květen, takže to může utrpět.

Otázka devátá: Na co se můžeme těšit (popř. musíme netěšit) v příští sezóně?

Těšit snad na filmy. Například se Škvoreckým a Menzelem připravujeme detektivní příběh "Zločin v šantánu". Šlitr hraje advokáta, který po dvaceti letech dokončí studia; já jsem jeho první případ. Jsem nařčen z vraždy v šantánu, kde hraju takovou dívku pro všechno.

- V divadle? O premiéře "Tak co, pane barone" už jsem mluvil. Na repertoáru zůstane „Besídka“, "Benefice", po návratu Šlitra i "Ďábel". Country-beat chystá nový program. Od ledna budeme hrát "Dobře placenou procházku" v novém obsazení (například Uliho bude hrát Josef Laufer), něco vymýšlí Horníček v Montrealu. Já jsem si zas pro něj a pro Šlitra vymyslel překvapení: uvést znovu "Takovou ztrátu krve", v hlavních rolích s Grossmannem, Šimkem, Horníčkem, Šlitrem a Suchým. Společně se Šlitrem a Horníčkem bychom rádi uvedli "Tří muže ve člunu" a to je snad v této chvíli vše, co víme.

A Gramotingltangl?

Zatím jsem ještě jednou podepsal smlouvu.