PIONÝRKA

ze sbírky Kaluž


Já pamatuju krásné časy
Kdy pionýrka zpívala si
Radostnou píseň o vlasti
Ve které i skřivan plnil plány
Ve zpěvu nad družstevními lány

(Kulak se chytil do pasti)

Všichni se smějou vesele
Jen dělník s rudou svatozáří
Se onoho dne smutně tváří
Neb zítra bude neděle
A jeho soustruh opuštěný
Nebude zpívat Píseň práce

(Kdosi se houpe na oprátce)

Pionýrka už dozpívala
A nese košík plný malin:
Ó kéž by tu byl soudruh Stalin
Já řekla bych mu: Otče náš
Vem si je i s tím košíkem

(A zatím táta v kriminále
Opakuje si neustále:
Když vánočku - tak s pilníkem)

Ach kdepak jsou ty krásné časy
Kdy ten kdo nosil dlouhé vlasy
Byl považován za živla

(Uvědomělá žena z lidu
Si před ním s chutí odplivla)

Byl první máj byl lásky čas
A průvod pracujících mas
Skandoval hesla o míru
A holubičky z papíru
Neznámou rukou vystřižené
Nám z ruky zobou

(A kulak zajiká se zlobou)

A pionýrka s rudým šátkem
V bufetu cpe se karbanátkem
A protože je v rozpuku
Není jí vůbec proti mysli
Ze svazák v modré košili
Jak potajmu tak co chvíli
Jí sahá nejen na ruku