JANA FABIÁNOVÁ - ROZHOVOR (L.Berný)

(připravil Lukáš Berný, 12. 2. 2008)

Jana Fabiánová je herečka a zpěvačka, kterou vídáte v pěti semaforských hrách a k tomu ještě navíc v Národním divadle v jazzové opeře Dobře placená procházka. Před pár dny se veřejnosti poprvé představila i se svými módními návrhy. Našemu webu nyní poskytla rozhovor.

Jana se svou maminkou Naďou Urbánkovou (foto Dušan Dostál)

Jano, ty jsi člověk mnoha profesí, zpíváš, hraješ, tančíš, skládáš muziku, tvoříš módní návrhy… Jsi člověk, kterého tak říkajíc políbí v jednu chvíli múza a během chvíle je hotovo, nebo tvoříš tak nějak v potu tváře?
Děkuji za velkou poklonu. V potu tváře netvořím, ale všechno chce svůj čas. Když se něčemu věnuji, dávám do toho všechnu energii a plně se na to soustředím. Nápad je totiž jedna věc, ale pak vede dlouhá cesta k realizaci - k nové desce, textu, hudbě i módní přehlídce celé kolekce.

Několik let jsi žila ve Švýcarsku, to je taková precizní země, pořádek, přesnost, dochvilnost – odvezla sis tam odsud takové vlastnosti?
Snažila jsem se přesně o to. Tyhle vlastnosti mi moc scházely.

A jak jsi odolávala tamní čokoládě?
Já podlehla… ale když si člověk dopřává s mírou, je to OK.

jako Kleoniké ve hře Lysistrata (foto Mira Friedrichová)

Pojďme do divadla Semafor – jak ses tam dostala a v jakých hrách tě můžeme vidět?
Do Semaforu jsem se dostala v roce 2006. Do hry Pension Rosamunda hledal Jiří Suchý nové Semafor Girls. Nyní mám to štěstí hrát celkem v pěti představeních. Kromě Pensionu Rosamunda to jsou: Život je náhoda v obnošený vestě - pes Bobina, Lysistrata - Kleoniké, Pokušení sv. Antonína - pekelnice a Ten čtvrtek platí - Klaudie. To je moc fajn komedie Jiřího Štědroně.

Ale ty ses prosadila ještě v jednom „polosemaforském angažmá“ v Národním divadle, že? Jak se to podařilo?
Dostala jsem pozvání ke konkurzu. Prý mě tam navrhli zároveň pan Suchý a Varhan Orchestrovič Bauer, který měl Dobře placenou procházku původně dirigovat. Konkurz byl dlouhý a velmi těžký. Poznala jsem taky na vlastní kůži, co to jsou drsné zákulisní intriky. Ale je mi velkou ctí hrát v Národním divadle.

ve hře Pokušení sv. Antonína (foto Petr Sankot)

Teď se o tobě hodně mluví v souvislosti s tvými módními návrhy, oblékala jsi už malé panenky?
Přišlo to náhle, jako malá jsem si hrála s autíčkama a lezla s kamarády po stromech. Máma sice často navrhovala své kostýmy, ale mě nějak ani nenapadlo, že bych na to mohla mít geny. Zjistila jsem to až nedávno - na jaře 2007.

Jak vůbec probíhá taková tvorba módního návrhu. Dvacet pomalovaných papírů nebo máš hned jasnou představu …
Je to jak kdy. Většinou mám jasnou představu, ale na papíře se odhalí mnoho detailů, které je třeba zakreslit a promyslet, aby se šaty dobře nosily i oblékaly.

Což mě přivádí na další otázku - asi i sebekrásnější šaty se míjí smyslem, když nejsou příjemné na nošení. V čem je umění návrhářství?
Myslím, že člověk má v první řadě vyzařovat vnitřní pohodu a k tomu je nutné, aby se cítil dobře. Mé oděvy jsou vždy z příjemného materiálu a nosí se dobře. Nemám ráda, když je člověk otrokem módy. Krásu lze ale módou vyzdvihnout a nedostatky potlačit - o tom je to taky.

Jana v roli psa ve hře Život je náhoda v obnošený vestě (foto Petr Sankot)

A v čem nejradši chodíš ty? Platí rčení, že kovářova kobyla chodí bosa?
No občas to platí. Občas nestíhám a nechce se mi. Ale mám ráda harmonii barev a odstínů. Nejradši chodím v krásných pohodlných věcech. Je jedno, od koho jsou. Důležité je, jak mi sedí, ne kolik stojí. Trošku mi vadí české konzervativní prostředí. Ráda bych víc experimentovala, ale nechci moc provokovat.

Tvá kolekci večerních šatů pro veletrh se jmenuje Bhaktapur. Co to znamená?
Bhakatpur je město v Nepálu. Je to nádherné prastaré místo plné barev a vůní. Inspirovalo mě.

Nepál – prý tě inspiroval i duchovní silou. Jaký je tedy duchovní život Jany Fabiánové?
Jsem buddhistka mahájánského směru. Můj duchovní život je, myslím, bohatý, veselý i klidný. Z něj čerpám sílu pro tvorbu i pro život ve chvílích šťastných, i když se zrovna nedaří vůbec nic.


Ukázky návrhářské práce Jany Fabiánové:

návrhy šatů (foto Alexandr Dobrovodský)

návrhy teplákových souprav (foto Petr Sankot)